Prosinec 2008

Fotka

27. prosince 2008 v 22:22 | .......................................................................................................................................................................................... |  >>Concerts<<
Jsem z ní děsně nadšená, sice je taková zvláštní, ale dokazuje to, co se tam stalo. Je to z posledního koncertu SunZ a je to foceno hned po mé pádu způsobeném panem Karlem (:D), kdy mě ostatní zvedli. Je na ní vidět výškový rozdíl mezi mnou a Kayem a zároveň to částečně zachycuje tu atmosféru a náladu, která tam vládla. A pokud jste hodně všímavý (a pokud mě vůbec poznáte), tak si všimnete i instantního sněhu, který mám ve vlasech.
Našla jí Pavla, na profilu nějaké holky na myspace. Omlouvám se, ale já ten Myspace neznám, takže té autorce moc děkuji a kdyby tu fotku poznala, ať se ozve. ;)
Jestli tu fotku chcete vidět, tak klikněte ne celý článek. :P


SUNSHINE

22. prosince 2008 v 21:43 | ......................................... |  >>Concerts<<
Jeden nečekaný a neovlivnitelný "error" se snažil pokazit celý večer, ale marně. :P Když se lidi chtějí bavit, dokáží to a za jakýchkoli podmínek. :)


Tenhle svět jde do hajzlu..

20. prosince 2008 v 19:08 | ............................................................................................................................................................................................................................................................... |  My (boring) gups

Vždycky jsem si myslela, že jsem docela tolerantní a chápající člověk, ale poslední dobou objevuji své nové vlastnosti: nesnášenlivost a "potřebu" pořád něco kritzovat. Jinak se omlouvám za velký deficit optimismu v tomhle článku..

Celý den jsem ve škole mezi spoustou pseudoemařek, kteří si do skříněk lepí obrázky Emily the Strange, jako přítelkyni všech silně emotivních a zraněných a na na tašce si klidně nosí placku The Used i když vůbec nemají tušení, že je to hudební skupina, nebo hromadou nově vytvořených discantů s růžovým tričkem rafinovaně zaseklým pod velkou sponou Replay a s džínama zastrčenýma v bílých Converskách. Na obličeji mají dvoucentimetrovou vrstvu pudru i přesto, že je to spíš holčičí záležitost a na hlavě z minimálně jednoho balení gelu vytvořený jakýsi neidentifikovatelný účes. Zábavu hledají u podobně ultra-metrosexuálních holek, které pro změnu mají bílé kalhoty zastrčené v růžových Converskách, případně v botech, jež je dělají minimálně o 5 centimetrů vyšší. O tělocviku pravidelně sedí na lavičce (aby nezklamaly, tak si i tepláky strkají do bot..) před obličejem drží zrcátko, ty méně vybavené mobil a klidně i 20 minut si malují oči řasenkou. Když už jsou donuceni položit šminky a něco dělat, tak si to aspoň zpříjemňují navážením se do těch, kteří malováním se strávili JEN několik minut, zkrátka do těch, kteří nejsou tak umělý, jako parta "plastics" z naší školy. Jejich hobby je make up a líbímseti.cz, tímhle dokáží zabít celý den. V hodinách je většinou poznat inteligence, která je u většiny lidí v naší škole na bodě mrazu a snaha o to, získat nějaké poznatky je stejně nulová, jako trpělivost většiny učitelů. Radši odcházejí v půlce hodiny,protože jejich povolání je mařeno partou puberťáků, kteří se vůbec nesnaží něčeho dosáhnout. U nás rozhodně není překvapující, že na otázku jestli je trojka liché nebo sudé číslo se vám nemůže dostat správné odpovědi a diktáty s třiceti chybami jsou taky běžné. Naše škola je jako jiný svět, ve kterém může být Stalin americkým prezidentem, výsledek příkladu "jedna děleno dvěmi" nula a Paul McCartney minimálně padesát let po smrti. A celému školnímu veškerenstvu se to zdá být možné.
Když jdu z toho školního ústavu, ze kterého bych měla vycházet s pocitem znalosti množství dosud mě neznámých faktů, tak si nemůžu nevšimnout party mých spolužáků od čtvrté po devátou třídu, kteří si pokuřují a s hrdým výrazem na tváří si myslí, jací frajeři to nejsou. Vždyť drží v ruce CIGARETU. Snad jim to dojde - tak jako mě.
Doma jdu na internet, kde si třeba jen náhodou otevřu hrozně cool blogísek holky v mém věku, s "nekonvečním" stylem psaní (jedině přes "wyPatHLáThoR") a s opravdu revolučními názory na to, co si včera vzal Zac Efron na sebe.
Dokonce přečtení jednoho Bravíčka, s napůl bulvárními, napůl pravdivými články, psané na úrovni desetileté holky, která hrozně zbožňuje Bilíííška nebo nějakou jinou podivnou existenci, o rádoby super kapelkách, o kterých se napíše dvakrát a pak už nikdy nic, mě dokáže hrozně naštvat. A Bravíčku podobných medií typu Evropa2 nebo tv očko jsem na tom stejně.

Za den je tolik věcí, které mě iritují a které bych jen kritizovala. A když se nad tím zamyslím, tak nechápu, jak tohle přežívám.Můj názor na věci, co se dějí v mém okolí je takový, že tenhle svět jde do hajzlu.
....

Dobře, už přestávám s pesimismem a dál budu jen pokračovat v podněcování ostatních v dobrých a pro lidi, jako jsem já, prospěšných věcí a názorů. :)

A nakonec přihodím větu, jež je za ta léta už docela ohraným klišé:Veselé Vánoce a Šťastný nový rok! :)

By the way..

20. prosince 2008 v 17:45 | ................ |  >>Concerts<<
Jen tak mimochodem. Magik 2112, neboli Vánoční (a teď už asi opravdu poslední, před nahráváním nové desky) koncert skupiny Sunshine je v Chapeau Rouge. :D Myslím, že vám to skoro nikomu nemůže připadat tak nečekaný a překvapující.. Ovšem jen pokud neznáte klub Chapeau Rouge..:D Neuvěřím tomu, že tam budou hrát, dokud to sama neuvidím. :D Takže zítra - 21.12. - se konečně přesvědčím. :D Snad si to užiju! :P

Dreams will (not) come true

14. prosince 2008 v 15:18 My (boring) gups
V očích dospělých je to možná logické, ale pro čtrnáctiletou holku, která 90% dne sní o nereálných věcech,je to trochu nespravedlivé. A i když se mi jeden z těch snů zdá být dosažitelný, rodiče mi tu naději stejně vezmou a peníze na bicí nebo na učitele mi nedají. :( Chápu, že nejsem dcera Donalda Trumpha a že částka, kterou bych potřebovala je docela vysoká, ale další argumenty, které rodiče pokládají za důležité faktory, ku přkladu mé neumění hrát , (a to neberou v potaz to, že jsem to ještě neměla šanci vyzkoušet) mi připadají zbytečné. Nejvíc mě štve, že ze začátku mi naslibují, že dostanu to, co si přeji, ale už od začátku je jasné, že ten úplný zákaz -mít bubny nebo se na ně aspoň začít učit- stejně přijde a to, že mi to slíbí je jen oddálení od děsné hádky, kterou umíněná dcera a ještě umíněnější rodiče pak svedou.Prostě hledají záminky, proč na bicí hrát nemůžu a za tu dobu, co se chci naučit hrát, jich našli opravdu nespočet a stále přicházejí s novými. Rodiče jsou v argumentaci holt lepší, než jsem já, takže bicí nebudou a konec! Nedostanu je ani k Vánocům, ani k narozeninám, ani kdybych dosáhla úspěšného přijetí na gymnázium..
Ale snaha rodičů o to, zastavit mou touhu hrát na bubny je stejně marná. Snít můžu pořád. Řekli, že mi peníze nedají. Za pár měsíců už budu mít šanci na vlastní vydělané peníze, třeba to vyjde a já si svůj sen přeci jen vyplním. :) Ale na druhou stranu znám svou povahu a mé umění šetřit je stejně špatné, jako Smetanův sluch. Fakt si myslím, že si dokážu ušetřit při nejmenším 7 tisíc?
Jo.. Rodiče asi dosáhnou toho, čeho dosáhnout chtějí i když jim to zlomyslně vůbec nepřeji. Ale stále doufám..:)

Omlouvám se,

5. prosince 2008 v 13:14 | ............................................................................................................................................. |  My (boring) gups
že nic nepíšu. Není to tím, že by mě to nebavilo, mě to hrozně baví, ale je to tím, že nemůžu chytit žádnou můzu, která by mě inspirovala.
Určitě všichni víte, že dneska chodí Mikuláš a já dneska byla jeho pomocnice. :) Měla jsem představovat anděla. Spíš jsem vypadala jak vánoční stromeček s křídly. :) Ale byla sranda. Jako Mikuláš, vánoční stromeček, anděl a tři hrůzostrašní čerti jsme obešli spoustu tříd. Ty starší jsme jen nutili zpívat, ale ty mladší to brali opravdu až moc vážně, spousta jich brečelo. Fakt se hodně báli a byli u toho děsně roztomilý. :) Ovšem z jedné první třídy jsme raději rychle vyběhli se slovy, že pro ty mladší by mělo být ve školním řádě pravidlo o nošení plínek. :D Nedělám si legraci. Ten prvňáček, co seděl v první lavici byl opravdu tak vyděšenej, že pak skoro vyděsil nás. :D Chudák. Ale hrozně jsme se mu smáli. To, že by se někdo bál tak, že to trochu neudržel a ... pokakal (??) se, nás opravdu nenapadlo..:D

Dneska večer je Angels&devils night. Snad bude sranda. :) Tak očekávejte popis toho, co se dělo..:)
Hezkého Mikuláše všem! :)