Sunflower Caravan

22. února 2009 v 21:44 | ................................................................................................................................................... |  >>Concerts<<
Přesto, že se zásadně na nic netěším, na tohle jsem se těšila. Sunfower Caravan jsem vlastně předtím vůbec neznala, ale byl to první koncert po dvou měsících, takže ať by to bylo cokoliv musela bych se těšit. (Naposledy jsem byla na Sunshine a pak jsem ještě na konci ledna byla na Clashi, což není koncert, ale jen Dj's.) Jinak jsem ráda, že jsem je poznala, už po několika minutách hraní jsem si je zapsala do mého imaginárního seznamu kapel, na které chci chodit pravidelně. Jsou jiní. Opravdu! Nepotřebují cédéčko, zpěváka, ani kytaristu, ani jiné tomu podobné pro ně úplně nepodstatné věci, k tomu aby naplnili Roxy. I když jim pár maličkostí oproti ostatním skupinám "schází", oni nejsou -a teď cituji Andyho- žádnou underground kapelou, na kterou chodí 20 lidí. Dokáží si fanoušky získat jinak. Především Andym - klávesistou... Ne. Spíš bych ho nazvala klavíristou. Je to opravdický frontman s talentem, co kromě úžasného hraní na klavíry a klávesy, to dokáže rozjet. Stoličku, na které měl sedět používal třeba jako zbraň na zabití jejich baskytaristy (nepodařilo se mu to, ale trefil ho do nohy), po klavírech lezl, různě je nahýbal a házel u toho rozcuchanou patkou, každou vteřinu přebíhal od jednoho klavíru ke druhému nebo běžel navštívit bubeníka, který je mimochodem taky dobrý a i při pomalých písničkách nezapomínal do bubnů mlátit, tak že se třásly ještě několik minut poté. Myslím, že je zbytečné říkat, jako energičtí byli a jako do toho dávali kus sebe, když to říkám snad o všech koncertech..:) Křtili zde své debutové album, společně s jejich hosty Emmou Brabcovou (já si jí ku příkladu pamatuji jako bývalou zpěvačku Roe-deer) nebo s jakýmsi pro mně doposud neznámým švédským producentem a zpěvákem a křest doprovázeli vtipnými hláškami. Na posledních pár písniček jsem se z asi z druhé řady odebrali do ústraní na záchod a na pití a pak se ještě událo několik věcí, kterými vás však nechci zatěžovat. ;) Potom koncertu vím, že moje pojmenování keyboardu po Andym byla dobrá volba a taky bych ráda hrála na opravdický klavír. :)
Zde je jako dodatek pár fotek, které fotila Pavla a na které je z celého srdce hrdá, to znamená, že jsem na ně hrdá i já. :D Jsou dobré, líbí se mi. na koncertech je těžké fotit, špatné osvětlení a tak, zvlášt když nemáte moc dobrý foťák a když vám váš předmět zájmů pořád odbíhá jinam. :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavla.Linsdy Pavla.Linsdy | Web | 23. února 2009 v 11:31 | Reagovat

Ale na klavír začneš hrát jenom když tě bude učit Andy co?? :)

2 b b | 23. února 2009 v 17:56 | Reagovat

No... mám dvě podmínky -musí mně učit Andy (kterého by mi rodiče, jestli uělám přijímačky možná i zaplatili..), ale hlavně bych potřebovala klavír. A do toho se rodičům asi moc chtít nebude. :D

3 Pavla.Linsdy Pavla.Linsdy | Web | 23. února 2009 v 19:55 | Reagovat

Ten klavír nepořebuješ. Stejně by ste se učili něco jinýho ;)

4 b b | 23. února 2009 v 22:56 | Reagovat

hele, za koho nás jako máš??

5 Pavla.Linsdy Pavla.Linsdy | Web | 25. února 2009 v 18:30 | Reagovat

No tak znám tě, ne :)

6 .-.*PEACE and LOVE*.-. .-.*PEACE and LOVE*.-. | Web | 11. března 2009 v 21:40 | Reagovat

Teď si všem ukázala jen pár zvláštních skoro nerozpoznatelných hybridů... A dál?? Už nic....( Neřiká ti to něco??)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama